Toulání po kopcích, treky, výlety a pes

Jitka

Je to super, doma balí velké batohy. Jedeme se podívat na čtyři dny do Rychlebských hor. Spaní pod stanem, paráda. Cesta byla otravná. Nejdříve autem do Žulové, potom autobusem do Bílé Vody. Jen co jsme vystoupili z autobusu, začalo pršet. Jsem jako prasátko, tráva je vysoká a jehličí se tak dobře hrabe. Jsem super plemeno –(samočistící), uschnu během chvilky a jsem jako ze salónu. Druhý den už neprší a les je super, máme ho jenom po sebe. Tak to pokračovalo i další dny.

Continue reading

Je to dobrý někam vyrážíme, už to poznám. Tentokrát to bude asi bez noclehu, berou si jen malé batohy. Jdeme na Smrk, vždyť to je strom, ne? Snad ze mě nechtějí udělat veverku. Aha, asi to bude kopec, jde se po červené? Je to sranda a pohoda, voda, klády, prolézačky a zvířátka. Počasí nám krásně vychází, svítí sluníčko. I když mi je to vlastně jedno, mám ráda i to co padá z oblohy a před čím se snažím kličkovat a uhýbat, ale ono to nejde.

 

Continue reading

Je mi právě 83 dní a jdeme na můj první trek s noclehem, poblíž Bílého Kříže. Evidentně si potřebovali otestovat, jestli s nimi mohu vyrazit i na delší, několikadenní výlet s noclehem a se spaním pod něčím, že když začne foukat vítr, tak to začne šustit. Říkají tomu stan. Jsou fakt divní. Noc jsme v pohodě přečkali a brzy ráno jsme vyrazili směr Lysá hora. Je velké vedro, naštěstí každou chvilku zastavujeme, jíme, pijeme a já spím. Vrchol jsme zdolali asi po pěti hodinách. Nevím, co na té Lysé hoře vidí, je tam nějaký šutr a naštěstí vrhá stín.

Continue reading